google38a4670fad8f46f8.html
top of page
  • LinkedIn
  • Twitter
  • YouTube
  • Instagram
  • Facebook

Chybné značení žraločích produktů

Chybné značení žraločích produktů je velkým problémem, protože vystavuje spotřebitele zdravotním rizikům, umožňuje prodej ohrožených druhů a škodí mořským ekosystémům.


Chybné značení má za následek, že spotřebitelé nevědí, že potravinové výrobky obsahují přísady jako je žraločí maso, protože se to neobjevuje na obalu. Což znemožňuje spotřebitelům rozhodovat se ve prospěch udržitelnosti. Kromě toho je použití hypernymů (zobecnění) na etiketách potravin častým problémem, který maskuje skutečné ingredience. Chybné značení žraločích produktů je jedním z faktorů, které vedou k rychlému poklesu žraločí populace. Žraloci mají zásadní význam pro zdraví našich oceánů; udržují rovnováhu ekosystémů a zachovávají populaci zdravou tím, že odstraňují zraněné, nemocné a slabé jedince a přebytečné druhy. Populace žraloků klesá znepokojivou rychlostí. Již jsme ztratili více než 90% žraloků na světě. Potřebujeme chránit a především zachránit žraloky před vyhynutím, abychom zachránili i budoucnost našich oceánů.

Nadměrný rybolov vede k vymírání žraloků. Je poháněn vysokou poptávkou po žraločích produktech.


Proč může konzumace žraločího masa přivodit zdravotní problémy?

Konzumace žraločích produktů (masa a ploutví) vás vystavuje nebezpečně vysokému stupni toxinů jako jsou rtuť a BMAA (neurotoxin). Žraloci jsou nejvyšší predátoři, a proto shromažďují toxiny z nižších trofických úrovní (potravinového řetězce) procesem zvaným bioakumulace - to znamená, že žraloci přijímají všechny toxiny, které jejich kořist (a kořist kořisti) absorbovala. Z toho důvodu žraloci ve svém těle koncentrují výrazně vyšší hladinu toxinů než většina ryb. Špatné označování produktů je podvod a hazard se zdravím lidí.

Příklady žraločích produktů a jídel jako je polévka ze žraločích ploutví.


Proč populace žraloků tak drasticky klesá?

Za hlavní důvod úbytku populace žraloků byl označen nadměrný rybolov, a to jak prostřednictvím cílených lovů, tak náhodných (vedlejších) úlovků, které zapříčinila celosvětová poptávka po žraločích produktech, jako je maso, ploutve, jaterní olej a žaberní oblouky. Odřezávání žraločích ploutví (často prováděné když je žralok ještě naživu, a poté odhazování umírajících kusů do oceánu) je praktikováno zejména kvůli tradiční asijské polévce ze žraločích ploutví, jejíž poptávka má za následek obrovský dovoz ploutví na asijský trh a především do Hongkongu. Tento pokrm byl dříve dostupný pouze pro vyšší třídu, ale díky rychlému ekonomickému růstu na počátku dvacátých let se stal dostupným i pro třídu střední, což poptávku po žraločích ploutvích drasticky navýšilo.

Obchod s ploutvemi je v mnoha zemích nezákonný, přesto je praktikován, a to zejména podprůměrně placenými rybáři - ploutve jsou totiž považovány za nejcennější produkt mořských plodů (až 400 dolarů za kilogram ploutví) a nezabírají prakticky žádné místo v mrazicích boxech na lodi, protože se suší na palubě. Žraločí maso má v porovnání s tuňákem nebo makrelou hodnotu pouze 20–60%, takže odřezané ploutve jsou v rámci nezákonného obchodu velmi cennou komoditou. Kvůli nedostatku mezinárodního monitoringu je obtížné kontrolovat černý trh. Odhady předpokládají, že je každoročně uloveno 100 milionů žraloků, přičemž až 76 milionů z nich je zabito jen kvůli ploutvím. Vyšetřování prováděná v průběhu let ukázala, že mnoho ploutví patří chráněným žraločím druhům, evidovaným různými organizacemi, mj. CITES a TAC (Total Allowable Catches), což je z hlediska ochrany velmi znepokojivé. Ilegální, neregulovaný a nehlášený rybolov (IUU) je u žraločích ploutví ve skutečnosti považován za mnohem vyšší, než je zaznamenáno v reportech a statistikách rybolovu.


„Tragédie obyčejných lidí“ je klíčovým faktorem při nadměrném vykořišťování oceánů a žraloků. Je to proces, kdy jednotlivci s vidinou zisku zneužívají společné zdroje (například oceány), jelikož jim to běžná dostupnost oceánů dovoluje. Tento proces je založen na krátkodobé, na sebe orientované mentalitě poháněné budoucím ziskem. Maximalizace vlastního prospěchu má přednost před výhodou pro všechny. Pouze několik málo regulačních iniciativ, spolu s nedostatečným managementem rybolovu vede k tomu, že se rybáři snaží maximalizovat své úlovky a zvýšit tak své zisky. „Společná svoboda přináší zkázu všem“ (Hardin 1998), protože nadměrné využívání společných zdrojů, jako jsou ryby, nakonec povede k nevratnému kolapsu populace, který se dotkne nás všech.

Lovci žraloků nadměrně využívají žraloky na celém světě; zejména pelagické a apexové druhy. Neudržitelný objem rybolovu vedl k poklesu velikosti a rozmanitosti žraloků po celém světě.


Neexistuje dostatek údajů o konkrétních druzích, přičemž mnoho úlovků není ani zaznamenáno, zejména pokud se jedná o náhodné vedlejší úlovky. To usnadňuje nezákonný obchod, který je obtížné regulovat (kvůli nedostatečné kontrole nad aktivitami na volném moři). Ilegální obchod není z politického hlediska příliš zajímavý kvůli výši dotací, které se investují do rybolovu. Díky vysokým ekonomickým pobídkám je spolehlivost údajů o rybolovu IUU vzácná: neregulovaný obchod se žraločími komoditami je považován za jednu z nejvážnějších hrozeb pro populace žraloků. Předpovídá se, že je evidována pouze polovina úlovků globálně. Mnoho zemí hlásí úlovky ve velkých skupinách druhů, proto jsou počty specifických druhů často výrazně podceňovány. Údaje o rybolovu navíc často nezahrnují odhozené kusy a vedlejší úlovky.


Každoročně je uloveno přes 100 milionů žraloků.


Popularizace nesprávného značení


Kontrole nad trhem se žraločími produkty brání nedostatek údajů o chycených druzích, které komerční rybolov často neposkytuje. Často je obtížné identifikovat morfologii zpracovaných produktů (například žraločích ploutví), ačkoli čárové kódy DNA nabízejí u většiny vzorků možnost získat specifické údaje o druzích. Jelikož mnoho žraločích produktů na trhu není označeno nebo je označeno nesprávně, čárový kód DNA poskytuje silný, přesný, levný a lukrativní nástroj, který odhalí mnoho ohrožených a nelegálně obchodovaných druhů. Čárové kódy DNA mohou navíc odhalit informace o biologickém původu vzorků a o oblasti, ve které byli žraloci chyceni - tyto informace jsou zásadní pro účinnou ochranu a sledování ohrožených druhů. Chybné značení etiket je častější v rozvojových zemích. Jedná se většinou o pokus vyhnout se nesouhlasu spotřebitelů a zakrýt trestný čin proti volně žijící zvěři (jako je obchod s chráněnými druhy), což umožňuje nelegálním výrobkům ze žraloků vstoupit na trh. Chybné označování žraločích produktů se používá také k zamaskování jiných nadměrně lovených druhů ryb na trhu, což problém neřeší, ale spíše posouvá.


Polévka ze žraločích ploutví je hlavním zdrojem vysoké poptávky po žraločích ploutvích.


Co lze dělat?

Největším problémem je, že jako spotřebitelé často nevíme, co vlastně jíme. Zde je seznam nejběžnějších hypernymů používaných k maskování žraločího masa po celém světě, podložený rozsáhlými vědeckými studiemi. V Austrálii a Velké Británii se „vločka“ (flake) běžně používá, ale lze ji také označovat jako „úhoř skalní“ (rock eel), „huss“ nebo „skalní losos“ (rock salmon). V Jižní Africe se maso ze žraloka mako označuje jako „oceánské filé“ (ocean fillets) nebo „skomoro“. V brazilských supermarketech se žraločí maso prodává jako „cação“ a v Řecku jako „galeos“. Mezi další obecná pojmenování patří „cazón“, „bolillo“, „surimi“, „paletita“, „moki“ a „síh“ (whitefish). V některých zemích navíc neexistuje zákonná povinnost označovat druh ani jeho původ, například v Austrálii u vařených mořských plodů.

To nejlepší, co můžeme udělat pro ochranu žraloků před vyhynutím, je vyhýbat se nákupu žraločích produktů. Všímejte si těchto hypernymů žraločího masa a informujte své okolí.


-Flake -Sea Eel (Seeaal) -Moki

-Whitefish -Catfish -Cação

-Rock Eel -Dogfish -Saumonette

-Galeos -Grayfish -Little salmon

-Huss -Steak Fish -Paletita

-Cazón -Lemon fish -Smooth-hound

-Rock Salmon -Cape Steak -Sokomoro

-Bolillo -Rigg -Sea Ham

-Ocean Fillets -Gummy -Surimi


Žraloci bývali v našich oceánech velmi hojní, ale nyní je považováno za štěstí, pokud se s nimi setkáme. Populace žraloků drasticky klesá a pro svou záchranu před vyhynutím potřebuje větší ochranu. Žraloci mají velký ekologický význam a jsou zásadní pro zdraví našich oceánů. Největší dopad, který můžeme mít v boji proti úbytku žraloků, je bojkotování trhu se žraločími produkty a poučování lidí o důležitosti žraloků a problému nesprávného značení na etiketách potravin.



Autor:

Marine Biologist | Trainer

RED SEA PROJECT™


Překlad: Jana Samec









 

(Jacquet and Pauly, 2008; Bornatowski et al., 2013;Bornatowski et al., 2014; Staffen et al., 2017; Almerón-Souza et al., 2018; Marín et al., 2018; Hellberg et al., 2019; Hobbs et al., 2019; Pazartzi et al., 2019; Bernardo et al., 2020; Braccini et al., 2020; Marchetti et al., 2020; Minoudi et al., 2020, etc.)


90 views

Recent Posts

See All

Comments


bottom of page